Slovinsko Tour červenec 2018

neděle 29. července 2018 Slovinsko

Na tuhle cestu jsme se moc těšili hned z několika důvodů. Slovinsko je nádherné, loni jsme tu byli jen dva dny, ale odjížděli jsme nadšení s tím, že se musíme brzy vrátit. A taky jsme poprvé nejeli sólo, ale hned 3 obytky. Kamarádi Dana a Radek si obytku půjčili ve firmě MILACH - vše bez problémů, určitě doporučujeme. A znovu se k nám přidal Tomáš, tentokrát i se synem Matějem, termín se jim hodil a program byl lákavý :-)

Trasa celé naší cesty je tady https://mapy.cz/s/2TsYc 
Když je super parta, jsou skvělé zážitky zaručeny!
Vypůjčení obytného auta bylo domluvené na pátek v 19 hodin a hned cesta pro obytku začala komplikací, klukům na Černém mostě bouchla pneumatika u auta, takže odtah a náhradní doprava. Ale tím se příděl průšvihů pro tuto cestu naštěstí vyčerpal. Radek s Danou si vše nabalili do obytky a my jsme se také doma chystali. Tomáš byl už na cestě do Rakouska, potkat jsme se měli až v Itálii u jezera Fusine.
Itálie Lago Di Fusine
V sobotu ráno jsme vyrazili pro Honzíka a Davida na airsoftový tábor do resortu Březová - mimochodem, tento tábor určitě doporučujeme, je skvěle organizovaný a děti si ho vždy skvěle užijí. Cesta po D1 byla celkem v pohodě a před 11 hodinou jsme nabírali do obytek kluky a vyrazili jsme dál. Stavěli jsme cestou na odpočívadle na oběd a kolem 18 hodiny jsme parkovali v Itálii u Lago Di Fusine, parkoviště je velké a Tomáš už nám držel místo pěkně v rohu. Večer se spustil pořádný liják, takže jsme využili markýzy jako deštníky a seděli venku. Spaní je tu příjemné a zdarma, k dispozici je také WC, voda ale není pitná.
Cestou pro Honzíka na tábor a Lago Di Fusine.
V neděli dopoledne jsme obešli obě jezera touto trasou https://mapy.cz/s/2Tyqa - je to příjemná procházka cca na 2 hodinky, vhodná i pro malé děti, s krásnými výhledy na okolní hory. Určitě se sem plánujeme ještě někdy vrátit a podívat se na Fusine i shora :-) takže vylézt na nějaký pořádný kopec v okolí!
Pramen řeky Sáva 
Čekal nás krátký cca 15 minutový přejezd do Slovinska k prameni řeky Sáva. Z parkoviště je to krátká procházka a pramen je nádherný. Procházka je vhodná i pro malé děti a cesta od parkoviště k prameni a zpět zabere maximálně hodinku. Voda má neskutečnou barvu a pozorovat jak voda vyvěrá ze země je fascinující. Po procházce jsme si dali na parkovišti oběd a vyrazili jsme dál. Vyrazili jsme na pro obytky náročný přejezd po silnici Ruská cesta přes průsmyk Vršič z Krajnské Gory do Bovce. Je to velké stoupání po úzké silnici v zatáčkách a pak dlouhý sešup dolů.
Na vrcholku Vršič
Úspěšně jsme se vyšplhali nahoru a nechali auta pod vrcholem Vršič, na který jsme si vyšli. Výhledy do kraje jsou nádherné. V dálce jsme pozorovali bouřku. Došli jsme také do bunkru na druhé straně kopce, který je volně přístupný a děti byly nadšené při prozkoumávání. Naše trasa je tady https://mapy.cz/s/2Tz4J, trvalo nám to cca 2 hodiny, ale hodně jsme všude fotili, na Vršiči jsme svačili :-)
Vršič a trocha legrace s Danou :-) 
Dalším cílem byl pramen řeky Soča, sjeli jsme na parkoviště a všem nám pořádně smrděly brzdy. Přeci jen na těžkou obytku to byl pořádný kopec dolů. Nechali jsme auta odpočinout a brzdy vychladnout a došli jsme k prameni. Poslední kousek cesty je náročnější, je třeba jít po lanech, takže si děti i my užili trochu adrenalinu jako na Via ferratě :-)  Řeka Soča vyvěrá z 8 metrů hluboké propadliny tvaru přírodní studně. Voda je neskutečně čistá a smaragdově modrá barva je téměř magická.

Trasa k prameni Soči https://mapy.cz/s/2TzgG na tomto parkovišti by se dalo zůstat i přes noc, není tu zákazová značka GPS: 46.4038322N, 13.7398611E. Cesta k prameni a zpět nám trvala cca 1,5 hodiny, možná 2 hodinky, záleží, jak moc se zdržíte focením nebo v Koče pod pramenem :-)
Pramen řeky Soča - magické místo!
V pozdějších večerních hodinách jsme dojeli do kempu KOREN (cena za skupinu 10 lidí na noc byla 118 EUR), kde jsme byli ohlášení na noc a na pondělí odpoledne jsme měli rezervaci na rafting na řece Soča. Podařilo se nám ulovit v podstatě poslední volná místa v kempu, byl úplně plný. Ale užili jsme si tu příjemný večer a hned ráno jsme vyrazili k 15 metrů vysokému vodopádu Kozjak. Z netu jsem věděla, že by se tu mělo jít také vykoupat, takže jsme na cestu přibalili plavky a ručníky a rozhodně se to vyplatilo! Cesta nám trvala cca 2,5 hodiny i s koupáním, focením a svačinkou.
Koupel pod vodopádem Kozjak - nezapomenutelný zážitek!
Přístup k tůni pod vodopádem je jen vodou po kamenech, případně ho lze pozorovat z lávky. Voda není zrovna horká, ale vlézt se do ní dá úplně v pohodě. Naopak je to v podstatě nutnost! Zážitek je to totiž opravdu nezapomenutelný! Naše trasa k vodopádu je tady https://mapy.cz/s/2Tzmb. V okolí je také k vidění několik vojenských bunkrů a pevností. V některých je prostor pro bivak na noc, to musí být poměrně dobrodružné přespání!
Cestou k vodopádu Kozjak, lávka přes řeku Soča - bez selfíček by to nešlo :-) 
Během poledne si děti trochu užily zázemí kempu a ve 14:30 jsme vyrazili na objednaný rafting. Cena byla 40 EUR za osobu, bez rozlišení dospělý/dítě. Vybavili nás neoprenem, helmou a odvezli nás i s rafty kousek výš po řece. Jeli jsme na dvou raftech, na druhém se přidala ještě jedna rodina z Polska. Na raftu jsem jela poprvé, je to super zážitek, ale zřejmě jsme byli na takové "dětské"části řeky. Čekala jsem trochu větší divočinu, možná větší peřeje, možná nutnost více pádlovat. Ale zase chápu, že když je v raftu 5 dětí, musí to být hlavně bezpečné. Po cestě nám několikrát zastavili na vykoupání, kdo chtěl mohl si skočit ze 7 metrů vysokého kamene - to je opravdu pro odvážné, udělali nám z raftu tobogán, bylo to fajn :-)
Rafting na řece Soča
Ještě večer po raftingu jsme v kempu udělali potřebný servis a na noc přejeli na parkoviště tady 46.2098800N, 13.6354353E, není tu zákazová cedule, takže jsme v klidu udělali večeři a vyspali se. Nevýhodou je rušnější silnice kousek od parkoviště, takže úplný klid tu v noci není. Ráno jsme vyrazili na Tolminská koryta - určitě se vyplatí jet sem brzy, na parkovišti jsme byli mezi prvními, což pro 3 obytky je téměř nezbytnost.
Tolminská koryta - za mě krásnější než soutěska Vintgar
Soutěsky jsou nádherné. Moc se nám tu líbilo, prošli jsme trasu takto https://mapy.cz/s/2TzCb. U vstupu vás vybaví mapičkou v angličtině a vysvětlí Vám kudy nejlépe jít, vše je také krásně značeno - platili jsme 30 EUR za 10 lidí - skupinové slevy nám přišly vhod :-) Celé soutěsky v pohodě projdete cca za 2 hodiny, trasa je vhodná i pro malé děti, ne však pro kočárek. V horní části je k vidění vstup do jeskyně, doporučuji alespoň baterku v mobilu, přístupný je sice jen kousek jeskyně, ale i tak je to fajn zážitek, hlavně pro děti. Zajímavostí je termální pramen o teplotě cca 21 stupňů, který tu vyvěrá - na termální pramen je to sice studené, ale i tak je to pěkné :-)
Tolminská koryta

Odpoledne jsme dojeli k Bohinjskému jezeru na toto parkoviště 46.2778619N, 13.8369378E. Cesta byla nádherná, přejeli jsme z Tolminu do Bohinjské Bystrice. Cesta vede krásnou horskou silnicí se spoustou zatáček, místy je hodně úzká a po cestě bylo několik super míst, kde by se dalo zdarma spát v autě. Tato silnice zřejmě není turisticky frekventovaná, nejsou tu žádné zákazové cedule ani omezení.

Odpolední koupačka v jezeru Bohinj
Odpoledne jsme se rozhodli už nikam nejít a užít si koupání v jezeře, voda byla nádherně čistá a osvěžující. Za parkování se platí 5 EUR za první hodinu a 2,5 EUR za každou další - je to tedy pěkně drahé! Do automatu jsme hodili 10 EUR a víc ani ťuk. Kemp byl totálně narvaný, takže jsme se rozhodli tu strávit noc a rozhodně jsme tu nebyli sami. Žádný problém jsme neměli.
Vrchol Orlove Glavy a Šija
Hory jsou srdeční záležitost.
Hned ráno jsme vyrazili na výlet, cílem byl vrchol Šija. Vyjeli jsme lanovkou za 60 EUR na rodinu (20 EUR dospělý, 10 EUR dítě za zpáteční jízdenku). Trasa našeho výletu je tady https://mapy.cz/s/2TAbn, šli jsme to ale mnohem déle cca 5 hodin, všude jsme hodně zastavovali a fotili. Na oběd jsme si vylezli na nádhernou vyhlídku s kolmou stěnou přímo za námi. takže parádní adrenalin pro nás i pro děti. Odpoledne po návratu jsme se zase s chutí koupali v jezeře. Sluníčko nás pořádně připeklo. 
Vrcholek kousek pod Vogelem.

Tohle místo jsme si vyhlédli na oběd, původně to vypadalo jako nějaké "okénko" kam si pěkně vlezeme, ale byla to špička skály. Překvapení, s nádherným výhledem a trochu adrenalinu. 
Večer jsme přejeli na parkoviště k jezeru Bled. Je tu stání pro obytky v čase 20-8 hod, přes noc za 10 EUR. Parkování bylo trochu náročné, parkoviště bylo ještě plné osobních aut. Ale postupně se místo uvolnilo a noc tady byla příjemná. GPS 46.3623933N, 14.0815111E. 
U jezera Bled
Ráno jsme se vykoupali v Bledu a ještě před snídaní jsme přejeli na parkoviště k soutěsce Vintgar. GPS 46.3903761N, 14.0851325E. Je třeba sem přijet brzy, parkoviště se během dne úplně zaplní a soutěska bohužel taky. Pro mě to za 30 EUR vstupného (pro skupinu 10 lidí) bylo trochu zklamání ve srovnání s Tolminskými Kority.
Soutěska Vintgar s vodopádem
Už v 9 ráno tu bylo tak narváno, že cokoli vyfotit je téměř nereálné. Až na konci i vodopádu jsme pár fotek pořídili (vlezli jsme ale za zákazovou ceduli). Takže je třeba jít fakt brzy ráno, nebo možná pozdě večer. Cestu zpět jsme vzali okruhem přes vrcholek Hom a dali si pivko u kostelíka svaté Katariny, celý okruh je asi na 2 hodiny.
Cestou z Vintgar přes vrchol HOM zpět k parkovišti:-) 

Posledním cílovým bodem ve Slovinsku byl vodopád Peričnik ke kterému jsme hned přejeli, dali jsme si jen lehký oběd a vyrazili k vodopádu trochu oklikou. Auta jsme zaparkovali u cesty, nedojeli jsme až na placené parkoviště pod vodopádem.

Kolem vodopádu Peričnik

Trasa naší cesty https://mapy.cz/s/2TAI9. Cesta k vodopádu byla nádherná a určitě doporučuji jít tudy, musíte projít průrvou ve skále a vyjdete přímo nad vodopádem. Cesta nám trvala asi 2,5 hodiny.
Kolem vodopádu Peričnik a naši bydlíci 

Michal do něj odvážně skočil, ale voda je opravdu ledová. Projít kolem vodopádu je zážitek a osvěžení v jednom :-) Opravdu krása!

Ještě vodopád Peričnik, je neskutečně nádherný!

Po vodopádu jsme se rozloučili s Tomášem, který měl více času a jel se podívat ještě k moři a vyrazili jsme na cestu domů. Na noc jsem vybrala parkoviště u Gosauseen a určitě se sem budeme vracet, protože místo je nádherné a stihli jsme jen ráno krátkou procházku kolem jezera. Pak už jsme museli vyrazit domů. V sobotu v 10 hodin odjížděly všechny děti společně na tábor, takže bylo třeba jim vše vyprat a taky vrátit do 17 hodin půjčenou obytku. Stihli jsme to jen tak tak.

Rakousko u Gosauseen - určitě se musíme vrátit a lépe poznat tohle nádherné místo!
Projeli jsme na Slovinsku hodně z vyhlášených míst, je tam toho ale ještě tolik, co bychom rádi viděli, že už v autě zpět jsme plánovali, kdy se vrátíme znovu. Doufáme, že to bude brzy!
Děkujeme všem za účast, skvělou společnost a spoustu smíchu, bylo nám s vámi báječně :-)
Spolu :-) 


První prázdninová cesta 29.6.-8.7.2018

neděle 8. července 2018

Jediná jistota naší první prázdninové cesty byla, že MUSÍME dojet k moři! Honzík už skoro dva měsíce nemluví o ničem jiném, než jak se těší k moři - a musel tam být písek. Tím pádem bylo jasné, že jedeme do Itálie! A jak jinak než přes Rakousko a nějaké pěkné hory cestou...
Honzík nad Lago di Garda
Celá trasa naší cesty https://mapy.cz/s/2PDl8

Highline 179
První noc jsme strávili u HIGHLINE179 je to lanový most pro pěší v Reutte v Rakousku, spojuje dva vrcholy s hradními zříceninami - hrad Ehrenberg a pevnost Claudia. Délkou 408 metrů je nejdelším svého druhu na světě a je zapsán v Guinessově knize rekordů. Na parkoviště 47.4596122N, 10.7160806E jsme dojeli už za tmy, nádherně osvětlený most jsme měli přímo nad hlavou. Vstup na most stojí 8 EUR na osobu a na jeden lístek můžete vstoupit 2x. Jednou je tedy možné most opustit (ideálně na druhé straně) a pak se na něj zase vrátit. Vyrazili jsme hned ráno a dobře jsme udělali, na mostě jsme byli skoro sami. Po prohlídce hradu na druhé straně jsme již zpět šli mezi zástupem lidí, kteří se teprve vyspinkali... 


V okolí Highline179 - prošli jsme všechny zříceniny hradů, určitě se nebojte vylézt do kopce, stojí to za to!
Odpoledne jsme přejeli k Lago di Resia na parkoviště 46.8223331N, 10.5096825E pod lanovkou, kde za 10 EUR na den není problém stát s obytkou. Po cestě jsem klukům odvyprávěla pohádku o tom, že na tomhle jezeře je něco opravdu extra, z čeho budou paf... no chyba lávky, zatopená kostelní věž, ze které jsme měli být všichni paf, trčela z hromady bláta... V jezeře chybí tak 4 metry vody... došli jsme po břehu jezera ke kostelu pěšky a celý podvečer se tam kochali pohledem na kitisty. Větrné podmínky jsou tu perfektní, takže tu draků bylo opravdu hodně. 



Lago di Resia

Ráno jsme vyrazili dál, v plánu bylo dojet někam kolem Bolzana a užít si den u jezera koupáním... jenže... projíždíme údolím, kdy na mapě vidím lanovku, rozhlížíme se z auta po okolních kopcích, počasí je nádherné, byla by opravdu škoda se nepodívat také shora... Ve městečku Rabland-Rablá projedeme kolem kostelíka tak nechutně úzkou uličkou, že už by kolem nás neproklouzla ani myš a Michala málem kleplo! Parkoviště u krásné moderní lanovky 46.6790047N, 11.0639728E bylo ještě skoro prázdné. Takže do pohorek a hurá nahoru. Rodinná jízdenka nahoru a dolů stála 28,5 EUR. Vyšlápli jsme si na vrchol Orenknott do 2258 m.n.m. a celé údolí se pod námi otevřelo jako na dlani! Výstup nebyl zas tak náročný, ale šlapání do kopce to je řádné! Trasa výšlapu je TADY



Nahoře jsme si dali pauzu, oběd a chvíli se kochali tou krásou všude kolem, opravdu to stálo za to! Pak hurá z kopce zpět k lanovce a přeci jen pořádně ucoprtaní jsme naskočili do auta, projeli zpět tou uličkou a zamířili jsme k malinkému jezeru Lago di Terlago 46.0961544N, 11.0548514E, je to spíš takový místní rybník :-), ale krásně čistá, teplá voda nám po výletu přišla opravdu vhod! S parkováním větších aut tu může být trochu potíž, dojeli jsme v neděli podvečer a měli jsme štěstí na jediné místo, kam jsme obytku nasoukali, další by se sem už nevešla, parkoviště je malinké a bylo tu hodně místních. Večer se ale všichni rozjeli domů a zůstali jsme tu skoro sami. prošli jsme vesničku Terlago a kochali se těmi úzkými uličkami, pěšky je to v pohodě! 


Orenknott - neskutečně nádherný výhled! Minout tohle místo by byla opravdu chyba! 
A bylo na čase dojet k tomu moři! Takže jsme hned ráno kopli do koní a v poledne už jsme parkovali hned vedle pláže kousek od Lido di Volano 44.7492686N, 12.2453367E. Parkoviště pro obytky patří k baru na pláži a cena je 10 EUR za den. Zaplatili jsme si dva dny. V baru je možné si dotočit vodu, vylít WC kazetu a využít sprchy. Pláž je cca 30 metrů od auta, písek, pozvolný vstup, takže Honzíkův ideál! Celé úterý jsme se prostě povalovali a užívali si slanou vodu - kromě Matěje teda, ten slanost moře vyloženě nesnáší :-) ten trpěl. 


Sirmione - to je naše srdeční záležitost!
Ve středu ráno jsme se rozhodli vyměnit slanou vodu za sladkou a přejeli jsme do Sirmione u Lago di Garda 45.4866664N, 10.6105603E. Parkovné je 21 EUR na 24 hodin. Loni jsme z tohoto místa byli absolutně nadšení! Hned jsme vyrazili na zmrzlinu a na koupání na placaté kameny za historickým centrem. Tam jsme vydrželi až do večera. letos bylo víc vody než loni, takže kameny na kterých jsme se loni opalovali, byly pod vodou! Ale i tak se pro nás pěkné místečko na lenošení našlo. Nejlepší místo na koupání v Sirmione je rozhodně tady 45.5025611N, 10.6061978E . Pozdě večer se k nám přidal kamarád Tomáš Maryško, ráno jsme se ještě prošli po centru, aby ze Sirmione také něco viděl a přejeli jsme k lanovce v Malcesine 45.7662047N, 10.8133900E. Je to jedna z nejmodernějších lanovek v Evropě a vyveze vás až na Monde Baldo do výšky 1753 metrů. Horní část lanovky se během cesty otočí o 360 stupňů a máte tak super výhled na celou Gardu! Od horní stanice lanovky jsme se vydali na vrcholek Cima Delle Pozzette do výšky 2132 Metrů. Výstup je celkem příjemný a výhledy na Gardu po celou cestu prostě úchvatné - určitě se držte co nejvíce vpravo - je to sice trochu horší cesta, ale ty výhledy stojí za to! Vyhlídka na druhé straně od lanovky také nemá chybu https://mapy.cz/s/2Pvc2 
Lanovkou z Macesine na Monte Baldo.
Večer jsme přejeli oblíbenými tunely s průjezdovou výškou 3,5 m (my máme 3,3m) na parkoviště v Toscolano Maderno 45.6382069N, 10.6179381E . Tahle strana Gardy se nám líbí víc, sice jsou tu ty tunely, ale divokost břehu je nádherná. Na pátek bylo v plánu odpočívání u vody, Tomáš vytáhl z kufru obytky motorku a jel na průzkum okolí, my jsme opravdu odpočívali. Sladká voda vyhovuje i Matějovi, takže se potápěl a užíval si koupačku i on. Odpoledne se zatáhlo, takže nejvyšší čas popojet dál.
Od Lago di Garda na ledovec Stubai a nádherná tůra v horách!
K večeru jsme parkovali pod lanovkou na vyhlídku Top Of Tyrol 47.0141906N, 11.1629028E, kam jsme taky hned ráno vyrazili. Zajímavostí je sedačková lanovka pro 25 lidí, to jsme viděli poprvé. Nahoru se jede 3 lanovkama, kupovali jsme 5 bodovou lanovku - 3 jízdy nahoru a 2 dolů - s tím, že pak už půjdeme po svých. Cena za rodinu byla 63 EUR, dítě do 10 let zdarma. Bohužel jsme si výhled neužili, nahoře byla mlha a mraky. Určitě se sem ještě někdy podíváme za lepšího počasí... Od lanovky jsme se pak vydali pěšky, s výstupem na Peiljoch, kolem ledovcového jezera, dali jsme si kafíčko na chatě SulzenauHutte, obdivovali jsme vodopád vysoký 200 metrů a kochali se tou krásou všude kolem. Celá trasa je tady https://mapy.cz/s/2PvpH. ale šli jsme o něco déle než těch 5 hodin. Výstup na Peiljoch je pěkná fuška. Dělali jsme i delší pauzy, protože nasát atmosféru tohoto místa opravdu stojí za to! 
Shněhulák, koulovačka a koza :-) 
Naší poslední spací zastávkou bylo parkoviště u Muzea Fantazie www.buchheimmuseum.de, na prohlídku jsme nešli, ale okoukli jsme krásný park a zámek a užili si chvíli klidu před návratem do reality.