Na víkend nás pozval Tomáš vyzkoušet Singltrek Pod Smrkem. Jak je známo, nejsme zrovna nejzdatnější cyklisté a nedisponujeme zrovna moderním vybavením. Naše kola jsou cca 15 let stará :-) jen kluci mají novější modely, odpovídající jejich věku.
V pátek k večeru jsme zaparkovali U Spálené hospody TADY. Milá provozní nás nasměrovala z velkého placu pod stromy. Čekala na sobotu plné parkoviště, tak ať nepřekážíme. Za víkendové stání jsme platili 200 Kč, po dohodě by bylo možné se připojit i na elektřinu, ale je třeba si zavolat předem. V hospodě je WC i sprcha. Také půjčovna kol a kompletní servis k nim, včetně luxusní kolo sprchy, ta se mi moc líbila! Stihli jsme se venku najíst, bylo ještě krásně teplo, ale najednou se přihnaly mraky a pořádná bouřka. Několika opozdilců na kolech nám tedy bylo opravdu líto, byli jako zmoklé myši. Do toho slejváku dorazil Tomáš s Katkou a Katky kamarádi Radim a Ivanka. Nasáčkovali jsme se k Tomášovi do obytky a povídali a povídali...
Večer bylo sice už chladno, ale bez deště, takže jsme krásně mohli sedět a grilovat venku. V neděli dopoledne mě už bohužel zlobivý koleno na kolo nespustilo, ale ostatní si udělali ještě okruh po černé stezce. Já jsem mezitím skočila do města pro suroviny a uvařila z těch pár houbiček, co jsme v sobotu našli, pro všechny bramboračku k obědu. Myslím, že se povedla.
 |
| Počasí na kola akorát, ani vedro, ani zima. |
 |
| Na začátečníky myslím slušný výkon, trasa krásná. |
Ráno jsme s lehkým bolehlavem (ale stál ten Jack za to!) nasedli na kola a vyrazili vstříc novým zážitkům. Musím uznat, že Sigltrek Pod Smrkem je super! Krásná jízda lesem, dobré značení okruhů, různá náročnost. Jelikož v noci pršelo bylo po cestě spoustu louží, takže jsem se pěkně zčunili, ale asi i počasí trochu odradilo návštěvníky, jelikož tu nebylo moc lidí. Sem tam přifrčel nějaký závodník, kterého naše skupinka s dětmi evidentně zdržovala, ale dá se vyhnout, takže nám nedýchal většinou na záda moc dlouho. Po příjezdu si část party skočila do hospody na jídlo a my jsme si uvařili.
 |
| Moc fotit se nedá, je třeba se opravdu soustředit na jízdu. |
Kluci se nemůžou shodnout, jestli je lepší jízda v lese nebo po rovných cestách. Honzík raději les a Matěj zase preferuje cesty, jako byly na Lužických jezerech, kde se může víc koukat kolem sebe. Na sigltreku je třeba se opravdu soustředit a každá chyba celkem bolí... Michal, Matěj i Honzík se pěkně vymlátili, já přeci jen jezdím opatrněji. Bohužel mě trochu zlobí koleno, takže jsem se musela šetřit, abych trasu zvládla celou. Odpoledne jsme vyrazili do okolních lesů mrknout po houbách, ale měli jsme štěstí jen na pár kousků, žádné houbové žně se tu nekonají. Ochutnali jsme minerální pramen Novoměstská Kyselka - jako dobrý, ale fakt jen na ochutnání :-)
 |
| Městské lázně Nové město pod Smrkem |
V podvečer jsme vyrazili pěšky do Nového města pod Smrkem vyzkoušet saunu a bazén v místních lázních. Zvenku jsme se budovy trochu lekli, vypadá, jak kdyby v ní už pěkných pár let nikdo nebyl... Interiér nepřekvapil, ale za cenu 330 Kč na rodinu se tu děti vyřádily v bazénu i vířivce a my jsme si užili saunu. Byla krásně vyhřátá, takže jsme odcházeli příjemně zrelaxovaní. Městské lázně sice nejsou nijak luxusní, ale musím pochválit čistotu. Návštěvu určitě doporučuji.
 |
| Parkování U Spálené hospody a večerní povídání u ohně. Tomáš umí dámy zaujmout :-) |
Večer bylo sice už chladno, ale bez deště, takže jsme krásně mohli sedět a grilovat venku. V neděli dopoledne mě už bohužel zlobivý koleno na kolo nespustilo, ale ostatní si udělali ještě okruh po černé stezce. Já jsem mezitím skočila do města pro suroviny a uvařila z těch pár houbiček, co jsme v sobotu našli, pro všechny bramboračku k obědu. Myslím, že se povedla.
 |
| Podrobná mapa Singltreku, každý si tu přijde na své. |
Čeká nás s Tomášem a Katkou společný výstup na nejvyšší horu Slovinska, Triglav, takže jsme naplánovali podrobnosti a už se moc těšíme!
Pokaždé, když se s klukama drápeme na nějaký kopec, přemýšlím, kam zmizely z hor všechny děti ve věku teen. V nižších polohách(update a v Krkonoších) jsou hory plné aktivních rodinek, tátové statečně tahají děti v krosničkách nebo nosítkách nejrůznějšího druhu, jak jim to jen záda dovolí. Mámy starostlivě kladou souvislou stezku z gumových medvídků a motivují tak malé turisty s batůžky popojít ještě kousek – to si dělám samozřejmě legraci, ale do jisté míry jsou gumoví medvídci, nebo jiné dobroty, zachránci malých horalů a nervové soustavy rodičů, ty naše nevyjímaje.
 |
| Velké Hincovo pleso v Tatrách, rok 2015. |
 |
| Dávají to, už tolik neprotestují, ujdou za den 20 -30km, zvládnou 1500 m převýšení nahoru a pak zase dolu. Dolomity 2018. |
Další hojně zastoupená skupina turistů jsou lidé zhruba o dekádu starší než my, případně ještě starší. Tomu úplně rozumím, děti už odrostly a dokud kolena slouží, není nic lepšího, jak utužovat zdraví a držet krevní tlak v rovnováze, než turistikou. Před některými staříky, mám tendenci se uklonit, když je potkám, taky bych chtěla vydržet ve formě tak dlouho, moc jim fandím!
 |
| Tady už má Matěj možná hory navždy v srdci:-) Lišáka jsme potkali v Tatrách v roce 2015. |
 |
| Tatry v roce 2014, Skalnaté pleso, výstup na Kriváň a Jahňací štít z Monkové Doliny. |
O tom, jak děti na horách motivovat, jak je ráno před túrou vůbec vytáhnout z postele a jak občas sami uznají, že to stálo za to, zase jindy J
 |
| Tatry - tady ta vysokororská turistika pro děti začala, Alpy a Dolomity přišly později. Poslední fotka je sestup z Kriváně v roce 2014 a Honzík na jistícím "vodítku", bylo mu 6 :-) |
Plánování výletů miluju, fakt mě to baví a trávím tím převážnou většinu volného času! To ale ještě zdaleka neznamená, že to vždycky klapne a plány dodržíme... Tuhle sobotu jsem naplánovala túru po Krkonoších, mapy.cz ukázaly necelých 20 km, takže ideál. Nakonec z toho bylo kilometrů 30 a pořádně bolavé nohy. A taky spoustu řečí, posledních 6 km, už remcali opravdu všichni!
Zaparkovali jsme v Horních Mísečkách tady 50.7336100N, 15.5673747E. Parkoviště je v létě zpoplatněné v čase 8-17 částkou 20 Kč za hodinu. Jinak zdarma. Žádné zákazové značky pro obytky tu nejsou (na rozdíl od zimy), takže jsme za víkendové parkování nakonec platili 280 Kč.
Naše trasa nakonec dopadla takhle https://mapy.cz/s/32mRm a na původní plán se můžete mrknout tady https://mapy.cz/s/31fA2. Odchylka byla jen cca 50% :-) Z Horních Míseček jsme šli přes Vrbatovu boudu, Labskou boudu a Martinovu boudu na Sněžné jámy a Tvarožník a pak dolů Vosecká bouda, Krakonošova snídaně, Dvoračky a Krakonošovou cestou zpět na Horní Mísečky.
Cestou jsme si dopřáli výborné borůvkové knedlíky, Krkonošské kyselo, zmrzlinový pohár a i nějaké to pivo :-)
Za pěkného počasí jsou Krkonoše, na těch hlavních trasách obzvlášť, plné lidí. Je určitě super, že lidi jdou raději do přírody, než aby seděli doma! Co mě osobně opravdu štve, je skutečnost, že se povětšinou lidi naučili uklízet po svých psech, ale sami po sobě s tím mají nějaký problém. Lesy jsou plné papírových kapesníčků "podpapíráků". Předpokládám, že jde hlavně o dámskou neřest. Nemám nic proti tomu odskočit si na malou do lesa, ale nechápu, proč si ten použitý utírací kapesníček dámy neodnesou? Dát ho do nějakého igelitového pytlíčku a do batohu podle mě není žádný problém, stačí s tím jen počítat a připravit se na takovou situaci. Odhodit obal od sušenek se už většinou lidi snad odnaučili. Myslím, že nenechávat utírací kapesníčky v lese je další level.
Moc se nám líbily kameny Tvarožník, Honzík tam vyšplhal jako veverka. A od nich nás už čekal sestup dolů k autu přes Voseckou boudu a Dvoračky.
 |
| Klučičí chvilka odpočínku na Medvědíně. |
 |
| Parkoviště Horní Mísečky - ideální startovní místo na výlety! |
 |
| Martinova bouda - výborné borůvkové knedlíky! |
 |
| V Krkonoších je nádherně - Krakonošova kazatelna, Sněžné jámy - cestou českopolského přátelství! |
 |
| Kameny Tvarožník a Krakonošova kazatelna. |
 |
| Medvědín a servírování nedělního oběda :-) V sobotu byly karbanátky na grilu a ze zbylého mletého potom boloňská se špagetama. Klasika, kterou milují malí i velcí. |
V neděli jsme se vyšli podívat ještě nahoru na Medvědín, bylo potřeba trochu ty bolavé nohy protáhnout. Musím přiznat, že jsme všichni sotva lezli, pořádně nás bolela lýtka. Po obědě jsme vyrazili domů. určitě se ještě během podzimu do Krkonoš vrátíme. Pokusím se lépe plánovat, jinak se mi vzbouří mužstvo :-)
 |
| Finální záznam našeho výletu ze stopaře :-) |
Láska prochází žaludkem, tak to prostě je :-)
 |
| Špízy milují všichni a já zase, jak všichni pomáhají při přípravě :-) |
Celkově není třeba si nic odpírat, v obytce uvařím stejně jako doma. V zimě vařím hodně polévky, většinou takové ty, co v nich stojí lžíce a vydají za hlavní chod. K tomu pečivo nebo tortilu opečenou na pánvičce. Hodně vaříme těstoviny na xy způsobů. Ve velkém woku je vařím stylem one pot. Udělám základ, maso, koření a k tomu pak přihodím syrové těstoviny, zaliju vodou, případně smetanou a nechám těstoviny uvařit, zbylou tekutinu v pánvičce dohustím strouhaným sýrem. Přidat lze zeleninu dle chuti a požadované barevné variace. Fantazie a různé lokální sezónní produkty si tady přijdou na své.
 |
| Těstoviny alá WOK. Jsou výborné a variací je nespočet. |
V létě samozřejmě používáme hodně gril. Maso na různé způsoby, k tomu často brambor a zelenina nebo salát. Kluci celkem nemají s jídlem problém. Každý je mlsný trochu jinak. Žádní bio andílci to nejsou, milují sladkosti! Ale takový ten základ je tam dobrý, jedí hodně zeleniny i ovoce, maso jen okrajově a ještě jak které. Mates sní grilovanou krkovičku, Honzík zase spíš drůbež, jinak masu moc nedají. Přílohy jedí bez problémů jakékoli, ryby nejí ani jeden z nich. Žádné komplikace nám to ale nezpůsobuje, většinou dávám na stůl, co je hotové a každý si nandá na talíř, jen tolik, kolik sní, nebo na co má chuť. Snažím se je nenutit do toho, co nechtějí, ale zase motivovat, aby alespoň ochutnali... taková alchymie to je :-)
 |
| Svoje chuťové pohárky nešetříme! |
Snídaně jsou kapitola sama o sobě. Milujeme dlouhé bohaté snídaně! Hlavně v létě, když stojíme na nějakém nádherném místě, vydržíme snídat dlouho. Vstáváme většinou poměrně brzy, takže si u snídaně i často užijeme východ slunce a hlavně většinou absolutní klid. Snídáme často jogurt s ovocem, děti vyžadují občas palačinky, případně klasika pečivo s něčím, co je zrovna po ruce.
 |
| Snídaně venku jsou dokonalé. Ale i v autě si umíme dopřát :-) |
Abych nezapomněla, máme taky kvalitní pitný režim:-) Já si večer dopřávám ráda skleničku (nebo dvě) Prosecca a Michal pivo(většinou fakt jen jedno). A když je chuť a nálada, přiťukneme si dobrým rumem. Zkoušíme různé druhy, ochutnáváme. Chutnají nám sladké rumy, skoro jako pralinky - neznáte takový nějaký? Zatím jsme úplně dokonalý neobjevili...
 |
| Trocha té neřesti k nám také patří :-) |
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)
Social Icons